jsou asi 27 km2 velká oblast, která věcně vznikla tak, že holt byly oblasti s původním bukovým porostem, který ale nebylo možné vytěžit - skály, bez cest, strmé svahy... A postupně se tahle zóna prohlásila za rezervaci. Táhne se od Oldřichova až ke Štolpichu a dál...
Ráno bylo u země pár pod nulou, šedivák.
Na Hřebínku kiosek už zavřený, kolem Tetřevích bud to znám, do údolí Malého Štolpichu se mi v tom mrazu nechtělo, tak tedy Rauscheckovou cestou do Hejnic. Šel jsem tudy naposled asi před patnácti lety, v roce 1998 ji prý zgruntu opravili.
Krásný pohled na stráně nad Malým Štolpichem
Cesta je dneska, asi po povodních, poměrně rozemletá; jsou v ní rýhy na půl metru, propady do údolí; voda tekla všude, jenom ne těmi kanálky, které pro ni připravili...
Nahoře nad Cestou je Divá Máří a Krásná Máří, které prý Wagnera inspirovaly k hudbě v Čarostřelci; aspoň v době, kdy to psal, pobýval prý také nějakou dobu v Lipverdě...
Shora, ze svahu spadl křížek, vypadal nově, ale teď je pomlácený od kamení; někdo jej opřel o skálu. Podle mapy tam v okolí je Andrejkova smrt a Meiwaldova smrt, což zjevně nejsou; hledal jsem křížek a místo na docela zajímavém seznamu, ale nebyl tam...Křížek je okovaný, asi byl zaražený do země, snad jej někdo vrátí tam, kam patří...
Před napojením na Starou Štolpiškou silnici jsou krásné výhledy do kraje
A jeden trochu netypický pohled na dvojskálu Ořešníku, tady je z profilu vidět jenom jako jedna.
A v celých Hejnicích je v provozu jenom jeden bufet v penzionu u hlavní silnici, kousek před nádražím. Ale polívku měli, a dobrou...
Žádné komentáře:
Okomentovat