Prohledat tento blog

20. srpna 2011

Nestárneme, ale děti nám odrůstají...

A dneska brácha vdával jednu svoji dceru, tedy jednu z mých neteří.  Pamatuju ji před pár lety jako malé zlatovlasé stvoření stojící před svým obrovským rozezleným otcem a s andělsky modrýma nevinnýma očima opakující "Ano, tatínku...". No a vida, dneska se nám vdává...
Po včerejší počasové hrůze s kroupami, slejvákem, studeným větrem bylo dneska počasí jen vejce snášet. Svatý Petr tyhle dva musí mít docela v oblibě...

Nechci věřit, že si otec nevěsty v zákulisí jabloneckého divadla mnul ruce a říkal si pro sebe "one down, one to go..." nebo "a ještě tu druhou...", ale vítězoslavná matka by o tom možná svědčila...(btw - té to taky moc slušelo...)

Ženich chvíli sháněl nevěstu

ale pak mu ji tam otec předal

a obřad proběhl slavnostně, důstojně a podle práva.

A po nějaké době se všechno pozvané objevilo na Jizerce, kde nevěsta a ženich dostali jako první úkol poznat, koho si to vlastně na svatbu pozvali

což, uznávám, bylo obtížné, protože na fotkách byly nejstarší osoby ve věku cca 5 let.
A "skupina s nástroji" spustila (závidím, kdykoliv jsem vdával dceru chtěl jsem něco zahrát, ale zahnali mne...a bráchovi se to povedlo...)

  a veselí propuklo...

To v pozadí je Bukovec...

7. srpna 2011

Léto pořádně nezačalo

a už pomalu končí. Letos jsou rorýsi pryč od 5. srpna. Takže, jak jsem psal, zima je na krku...Ale netykavky kolem přehrady ještě nějsou odkvetlé (kdy by taky letos stihly dozrát, že...) a havrani... 

5. srpna 2011

Čtverec nad přeponou

se rovná součtu čtverců nad oběma odvěsnami. Není nad to, když to člověk může vidět na vlastní oči pomocí kapaliny přelévající se mezi čtverci...

Pokud nevěříte, navštivte IQPark v Liberci v Babylonu. Mají tam čtyři patra kratochvílí, od zvukového děla a seismografu, přes například jednoduše předvedenou úlohu o brachystochroně (to neznáte? To je z variačního počtu,  úloha na extrém funkcionálu...jednoduše: jaký tvar má žlab, na kterém kuličky sjede z bodu A do bodu B nejrychleji? Logicky: nejdřív se musí rozjet, tedy skoro padat a pak se to zmírní...prostě evolventa řetězovky), kterou - jak si pamatuju, což je jediné co si o tom dneska pamatuju - jsem počítal asi tři dny....

 Ukazují tam klíčování televize na modré pozadí, takže jsem se na chvíli změnil v rosničku...

a Vojta v bezdomovce, protože tam měli popelnici (vystlanou...).

"Opičí úloha" pana asistenta Zeleného (namaloval kladkostroje, závaží, propojené lany, pak na jedno lano namaloval opici, sdělil nám, že se drží lana a pohybuje se směrem dolů rychlostí 1 m/s a po nás chtěl vědět kam a jak rychle se budou pohybovat jednotlivé kladky.... 

A mají tam taky pokojovou ukázku bermudského trojúhelníku,  neb se tvrdí, že lodě, které tam zmizely,  se dostaly do výronu metanhydrátu (klatrátu metanu...) a tím. jak kolem nich bublal, ztratily vztlak...Tady je to sloupec bublin, ve kterém se potopí vzduchový balónek... (rozmazanina je Vojta, který intenzivně tvořil bubliny...).

A mají tam metrákovou kouli, která plave a točí se na vodě a lze ji ovládat prsty (SAPisté ve Waldorfu to taky měli, akorát ta koule byla jako člověk...)

a umělý potok, kde jsou různé přehrady, přehrádky a mlýnky...pro mne, který u každého potoku staví  přehrady nebo čistí průtok prostě nezapomenutelné...

Vztah k rybám

má Arco neutrální, ale nesmí mu šlapat po nohou. Vzhledem k množství vody v přehradě se mu to dneska stalo. Byli jsme krmit ryby a pro vysoký stav vody ryby plavaly po louce, kde běhal Arco...

Když to Arca přestalo bavit, tak jsme šli na hráz  (ty stíny, to jsem já s Vojtou)

a ryb na krmišti bylo opravdu spousta...