Prohledat tento blog

19. listopadu 2013

Kdybysem to byl věděl...

říká kluk ve starém francouzském filmu. Když jsem otevřel první matriku (pro zasmání: byla někdy z 18. století) byl jsem slušně řečeno zmaten a kdybysem to byl věděl.  A myslím, že tohle je šok pro každého, kdo se do podobné věci pustí.
   
       Stará písma se učí několik semestrů v rámci studia pomocných věd historických na filosofické fakultě. Paní Lednická na svém blogu (mimochodem, tenhle blog je výtečný zdroj informací...) doporučuje si přečíst kurentní abecedu. No, přečíst.... Prostě podlé mé zkušenosti tohle je potřeba odřít a cvičit a trénovat a když z toho vypadnete na tři měsíce, máte zase problém se do toho dostávat.
Jistou pomůckou mohou být písma: online dostupná  kde se vám přímo zobrazuje text v písmu Suetterlin
nebo si písma pro trénink můžete stáhnout a nainstalovat do počítače. Třeba z blogu pana Hradila odtud  nebo z druhého blogu pana Hradila odkaz na práci Veroniky Simonové. Oba tyto blogy jsou také výtečný zdroj mnoha jiných někdy i nečekaných odkazů a informací...
Máte pak ve Wordu nebo jinde instalovaná písma a můžete si jejich pomocí zkoušet, jak by asi vypadal ten text...
Jak je vidět, tři fonty a tři písma a všechna se používala a to i psanou rukou neumělou či chorou...
Takže tohle je opravdu jeden z posledních pokusů, jak něčemu porozumět (RTFM by řekli ajťáci...). 

      Lepší strategie je se prostě pustit do boje a číst, on to za vás stejně nikdo neudělá a trochu začnete chápat, proč "profi" genealogové počítají za vyhledání určitého záznamu 100-250 Kč; víte kolik toho musí přečíst zbytečně, než najdou ten pravý?
Dobrým doporučením je opět paní Lednická a tentokrát její kniha, která je vynikající pomůckou pro začínající genealogy; tady najdete
  • odkazy na stránky, kde jsou matriky, do kterých se chcete začíst
  • odkazy na stránky různých spolků lidí stejně postižených jako já či vy; Genea apod.
  • spoustu rad velmi pragmatickým stylem: zkus tohle, postupuj takto... 
Škoda, že jsem se k téhle knize dostal, až když jsem už měl kus "prokousáno", ušetřila by mi některé omyly.

      Asi nejjednodušší je začít zpětně, od co nejnovějších matrik. Na tzv. "živé" matriky se nedostanete; poněkud podivný zákon říká, že nemáme přístup do matrik, které obsahují narození 100 let ode dneška a sňatky a úmrtí 75 ode dneška. 
Matriky vznikaly poprvé koncem 16. a počátkem 17. století. takže to je tak maximum, na které se můžete dostat, ale pokud máte v malé farnosti  (od 1784 do 1949 se matriky vedou samostatně pro každou událost a dokonce i vesnici...) narození v matrice například od 1815 do 1927, je matrika živá a počkáte si na digitalizaci ještě spoustu let a za údaji musíte na příslušný matriční úřad.   Od 1.1.2014 se tohle snad má měnit v novém zákonu a občanském zákoníku.
Aplikace pro zobrazení matrik jsou různé, najdete je ve výše uvedených zdrojích nebo na webu; já se pokusím povídat něco na ukázkách z ActaPublica.eu a k tomu, co si poznamenávat, když se nám záznam konečně povede přečíst, bych se ještě někdy rád rozepsal...

       Matrika vypadá asi takto úhledně (zemřelí, Dolní Vilémovice, Moravský zemský archiv, signatura 11065). Tady jsme 1919, je to "naše" písmo a česky...
Trochu dříve 1909 je vidět jenom to, že do matriky psal jak farář, tak i administrátor (v 17.století to ale byl třeba i kantor, prostě někdo kdo uměl psát...)
a ještě dříve, v roce 1889 máme štěstí na pana faráře Wolfa, který psal důsledně krasopisem (to se tenkrát vyučovalo :-).
Ještě dříve, 1861, už tady máme tu krásu, co jsou s ní psány matriky dlouhou dobu 
V dřívějších matrikách, tady je to v roce 1852, máme zase jiný tvar tohoto písma, opticky velmi úhledné, ale zkuste si to přečíst :-)

Všechno je to krasopis, je to úhledné, protože jsme v polovině 19. století. A půjdeme hlouběji do minulosti...1759 je matrika psaná již do sloupců
protože dříve to byl volný text ... 1733. Tady je také vidět, jak se později, při hledání, podtrhávala důležitá jména pro zvýraznění, aby se v tom trochu vyznali.  

Tady se už začínají projevovat i například kvality inkoustu (byl drahý, tak se ředil vodou a dneska je to hrůza číst...ze 1735)
nebo se rozpíjel

 a pokud jde o kvalitu psaní, tak je to už velmi různorodé, jak kdo byl schopen. Pro svědky a kmotry například platilo pravidlo "Kdo si myslí, že se umí podepsat, ať se podepíše...". A protože do matrik psali různí lidé (tohle je 1658), je to opravdu různorodé.
V matrikách se také najde situace, kdy pan farář začíná psát úhledným písmem, pak dvě desítky let se to písmo stává méně a méně čitelné, pak je jiný rukopis administrátora a pak záznam o pohřbu pana faráře a nový, úhledný rukopis.
A to jsou jen záznamy matrik o lidech; jsou zde (v populárních publikacích hojně citované) i další zápisky a záznamy: úřední se smrští čísel povolení a uložení nařízení nebo například stížnost pana faráře Burmeistera z Valečské farnosti na předchozího faráře z Böhmstättenu, začínající slovy "Ačkoliv o mrtvých jen dobře...". Ono totiž díky němu chybí v této matrice MZA 11052 všechny údaje za 1710-1712; sice umřel, ale já mám kvůli tomu přerušenou jednu linii příbuzenstva.
Ale asi to byla divná doba, protože šlo o poslední morovou ránu v Čechách a na Moravě (1710-1726), takže v matrikách úmrtí se tvořily zápisy takového typu: 

       Pokud jde o jazyk, zhruba řečeno, že "čerstvé" matriky jsou česky a předchozí německy;  tady bych doporučil knížku, která obsahuje výtečné slovníky například povolání, příčin úmrtí a podobně, takže i když neumíte latinsky nebo hlavně neumíte německy, lze tady leccos dohledat, stačí to jen přečíst... Nicméně k dispozici je i řada slovníků na webu nebo na google.books.
Staré matriky, z počátku 18. nebo konce 17. století, jsou často latinsky

a k té latině je potřeba (například ze zmíněné knížky) rozeznávat i zkratky, protože to latiníci dělali ("Copulatus est per me...") 
 nebo je matrika dokonce i česky

        Spolehlivost záznamů - faráři objížděli farnosti na koni či oslu, vykonávali křty, pohřbívali, oddávali a poznámky si psali na kusy papíru a dávali do brašny, do jezdecké boty...Ta matrika má třeba 5 kg a rozměry  31 x 20 cm, tak kdo by se s ní tahal, takže čas od času si tyto záznamy vzali a přepsali. Někdy něco nenašli vůbec, někdy to napsali dvakrát;  záznam MZA signatura 11053 scan 5 z 29.11.1734 
kde se Šebestiánu Palátovi (Pallath) narodila později zemřelá Barbora, kmotr Jiří Dvořák se opakuje na záznamu MZA signatura 11052 scan 87, opět z 29.11.1734
 A pokud jde o jiné údaje, paní Lednická to formuluje "předkové byli kreativní".  Takže měkké a tvrdé i/y nehraje roli (Nehibka, Musyl, Musil, Nehybka...), příjmení se vyvíjejí (Palát byl Pallat, Pallath, Pallad...) a pokud jde o věk připisovaný obvykle k úmrtí, funguje to tak někdy od druhé poloviny devatenáctého století. Ti lidé měli ještě cyklický čas, "jato-léto-podzim-zima", takže si (i podle křestního jména, neb Michal a Václav byli například na podzim) pamatovali měsíc případně den narození, ale rok?  Doporučuje se obvykle hledat narození +/- 5 let od toho záznamu a někdy i to je málo. A podobně věk při sňatku: u mužů obvykle 27-30, u žen 24-27 (prý je to na Moravě v mladším věku než v Čechách), ale bylo i 17 let. Takže čím dále do minulosti, tím méně údajů a tím jsou také méně spolehlivé. Nakonec zjistíte, že dítě Andreas se narodilo, rodiče Duchek Palát a "Marzena". Kolem let 1650-1670 jsou v různých farnostech v různých vesnicích jednotlivé isolované záznamy bez konce a počátku: 3.1.1679 v Třebenicích (později Strzebenitz a dnes opět Třebenice) umřel Michal Palát; kde se vzal se asi už z matrik nedozvíme. Snad z gruntovních knih nebo lánových rejstříků, ale to je úplně jiná pohádka, jak říkal pan Kipling.

         Takže asi nejlepší bude uvařit si čaj či kávu a začít s matrikou online: nejlépe hledat narození dědečka; aby to bylo tak kolem 1880, to už je hodně matrik na webu;  pak hledat a číst a prát se s tím... K tomu postupu se taky snad někdy dostanu...

      A když se to nepovede přečíst, tak třeba na ActaPublica je pár hrozně dobrých a šikovných lidí, kteří na prosbu o pomoc dost často zareagují a pomohou... Hledal jsem Paláta v záznamu, který byl nad mé síly
 a dostalo se mi pomoci, i když trochu překvapující...
         
Tak dobré nervy a když to nejde přečíst ve dvě v noci,   je to lepší nechat na dopoledne příštího dne a psát si do čtverečkovaného papíru jednotlivá písmenka nejasného slova  odzadu a číst si to nahlas, ono to třeba naskočí. Že přečtený Duchek je zkráceně Duchoslav mi ale museli poradit zkušenější