"Tuhle otázku jsem v Reichenbergu čekal"

pravil překladatel knihy Niklase Franka, pan Dominik. Spolu s panem Dvořáčkem (také překladatelem jiné knihy Niklase Franka) se s námi sešli v novém kultuirním středisku ve Vratislavicích. To středisko se jmenuje 10.10.10 neb bylo otevřeno 10. října tohoto roku a špatně se tam hledá cesta:  jak k němu, tak dovnitř do sálu. Sešlo se tam asi třicet lidí se zájmem o problematiku česko-německých vztahů, což je v této liberecké oblasti dost citlivé a stále aktuální téma. Pan Niklas Frank je německý autor a syn Hanse Franka, německého guvernanta Polska za druhé světové války. A odpovídá na trvalou otázku, kterou v titluku čekal i pan Dominik, totiž zda má smysl stále hovořit o zločinech, které se staly, nebo zda je lepší v souladu s názorem našeho pana prezidenta říkat, že se o zločinech například českých revolučních vraždících gardistů nemusí mluvit, protože jsou jen bezvýznamné ve srování s jinými. Pan Niklas Frank svým psaním nepostupuje žádnou autoterapii, chce prostě jen konstatovat co se stalo, i když ve vlastní rodině. Kniha Můj otec je dialogem o činnosti jeho otce na území obsazeného Polska, kniha Moje německá matka vypovídá o matce Brigitě. Obě knihy se zcela liší stylem, jak bylo možno poznat z ukázek čteného překladu. Byl to příjemný večer a je možné se těšit na překlad knihy o Němcích v Sudetech do roku 1938, který připravuje pan Dvořáček.