Espada, espetada, caldeirada, sopa de peixe

      Jako každá ohraničená oblast, i Madeira má své jídelní speciality; ty hlavní jsou v titulku.  Dokonce je Madeira unikátní v tom, že jednu její specialitu nedostanete nikde jinde na světe. Jak už jsem psal, Madeira je rozdělená i vertikálně a kousek od břehu jsou kilometry hloubky. Za noci nad touto hloubkou jezdí rybáři s osvětlenými barvenými lodičkami

 a na udici loví espadu, anglicky "scabbard-fish", česky bychom asi řekli "mečovitá ryba", protože espada je meč (a scabbard je prý pochva). Vypadá dost odstrašujícím způsobem

 dodnes se velmi málo ví o jejím životním cyklu a obvykle se ulovená kupuje ve Funchalské tržnici nebo přímo u rybářů.

      Existují její dva základní způsoby přípravy, které můžete ochutnat v řadě restaurací:  Espada je grilována/pečena a na ní je připravena omáčka z madeirského vína a česneku, k tomu zelenina vařená v slané nebo slanokyselé vodě a brambory.

Druhá varianta je espada s banánem; místní banány jsou ale něco zcela jiného než ty panamsko kostarické v EU - také se tam z Madeiry nesmí dovážet a to bych řekl, že je veliká chyba a zbytečný ohled na lobby dodavatelů banánů.  Madeirské banány jsou malé a křivé

a pěstují se na všude, i na zahradách

a pečený banán je vynikající jako komponenta i jako samostatná příloha. Tahle varianta grilované espady s banánem je doplněna medem a "passsion-fruit" neboli mučenkou neboli maracujou a vypadá to asi takto

  Jako příloha jsou brambory (ústupkem civilizaci jsou smažené hranolky...), zelenina a dost často velmi zvláštně upravené hlávkové zelí (asi vařené v octoslané vodě a pak asi projde pánví s kousky opečené klobásky...).
     Dvě typické varianty dostanete všude, restaurace mají ale i své speciální způsoby:  kdysi se dělala i s česnekopetrželovým máslem, dneska ji dostanete třeba s omáčkou ze smetany a vína

    Druhé madeirsky typické jídlo je espetada (jehla). Bylo to původně rychlé jídlo k práci:  kousky hovězího se posypou hrubou mořskou solí a napíchají se na vavřínový (laurisylva) klacík proložené vavřínovými lístky a upečou se nad ohněm ze stejného dřeva... Měli jsme možnost ji ještě jíst "podomácku", dneska ji dostanete v restauraci na oceli a není to ono, i když třeba v A Muralho ji zase už dělají na dřevěném klacíku a nedá se to se železem srovnat...

    Kdysi byla v restauracích poměrně často i Caldeirada, což je ryba vařená s brambory v pivu a koření; teď už jsem ji měl jen v O Portao restauraci. Stále je výtečná

    Espada se ustálila na nějakých základních způsobech přípravy, ale Sopa de Peixe neboli rybí polévku můžete na Madeiře mít v každé restauraci jinou, prostě je to domácí jídlo a každý má svůj recept.  Můžete vypadat jako caldeirada, spíš díky paprice, v téhle přidali i rýži

  může být s dýní

nebo z opečených rybek

případně i s dalšími mořskými potvorami

     Další výtečná madeirská polévka, Sopa de Tomate i Cebolla, která dost často připomíná hustou italskou rajčatovou (a dělají ji s pošírovaným vejcem) se také dostane i v provedení z rybího vývaru a s kousky ryb, takže ty chuti dvou polévek báječně splynou...

     Ještě jedno poznání: pokud si uděláte výlet do Cural das Freiras, tak tam dělají jejich velmi lokální speciality z kaštanů: zákusek, likér a speciální kaštanovou polévku - její chuť zeleniny, uzeného a kaštanů je nezvyklá, ale velmi zajímavá.