Prohledat tento blog

12. února 2016

Proč pořád nadáváme?

     Rodopis je o mrtvých...
     Josef Palát se narodil 1828 jako nemanželské dítě a byl legitimizován až svatbou rodičů 1829. V roce 1858 se oženil s Annou Otoupalovou a ta mu začala rodit děti, první Marii přesně 9 měsíců po svatbě. Po ní následoval František, Rozálie a po 6 měsících zemřelý Jiří a manželka Anna náhle v září 1866 umírá na choleru. V domě Františka zůstaly malé děti a proto se po několika měsících, v únoru 1867 zase žení s Marií Havlíčkovou. Ta pravděpodobně přišla ihned do jiného stavu a v říjnu 1867 umírá v souvislosti s porodem. Josef si musel hledat k malým dětem třetí ženu a v únoru 1868 si bere Zuzanu Manovou. Rod Manů je často vidět v matrikách, kterými se jsem se v okolních vesnicích probíral, ale tahle Zuzana byla ze Lhoty u Týnce u Klatov v Čechách. Jak se tam dostala a jak se Josef o ní dozvěděl? Nevím. Tohle manželství nakonec vyšlo, se Zuzanou má Josef ještě několik dětí až 1899 umírá; Zuzana jej přežila do roku 1914.

     Ono vůbec řada detailních příběhů ukazuje, jak lidé žili vlastně na hraně existence, jak ta jejich společenství byla zranitelná a jedna událost vyvolávalo celou řadu dalších a dalších. Například život starých lidí – obvykle zůstali na hospodářství nejmladšího syna a když ten náhodou zemřel, staří jej dost často následovali do několika měsíců; pravděpodobně na vyhladovění… Nebo jiný příběh z rodiny, který daly dohromady data v Excelu ze dvou stránek jedné kroniky: Marie porodila Jakubovi dvojčata, ale po dvou dnech po porodu umírá. Dvojčata přežila jen o pár dnů…