Prohledat tento blog

17. listopadu 2012

Vánoce

jsme měli tentokrát v předstihu, tak řečeno na vyzkoušení. Přijel Ondráš z Ameriky (trochu s problémy, ale nebylo to nic proti problémům při odletu...pro znalé: mám pocit, že K-choroba zmutovala, nerozbíjí hlavy a nohy, ale působí administrativní potíže) a protože se zase musel vracet neb má v Americe práci a teď konferenci o naší matičce Zemi, tak jsme se dohodli, že Vánoce uděláme v předstihu.
Počátkem listopadu shánět kapra je problém, přes veškeré grantové EU peníze vydávané na propagaci českých ryb. Objevil jsem obchůdek v Turnově, kde prodávají ryby z nějakých vznešených sádek, nicméně kapr zde pořízený se ukázal jako smrdutý "bahňák" a já jsem rychle spěchal do Globusu, kde jsem kupoval kapra chlazeného a dobrého.
A byla polévka, dva saláty, pečený kapr, i na kapří hranolky zbylo... a místo stromku místní větve.
A nevím, jak vám, ale mně tedy se to líbilo...

15. listopadu 2012

Modro

nad slunečným Jabloncem, i když v kraji je inverze a tedy zataženo a mlhavo. A bourá se, protože mlhy namrzají. A tady? Ráno jsem šel na procházku se psem a východ slunce sliboval opět modro a průzračno.

 Jen kdyby ta přehrada nepřipomínala spíš poušť...Po vypuštěných plážích běhají chlapci s minohledačkami a hledají a hledají a asi i nacházejí...

27. října 2012

Sněží

a to nejen v Boulderu, jak se ozýval O.  a kde je to 1640 m.n.m u Skalistých hor, ale už i tady, v našich mizerných 523 m.n.m. Tohle je z ranního venčení

a tohle je dopoledne, kdy se k sněhu přidal docela pěkný vítr... A chudák Arco má čenich celý studený a od sněhu, protože tam někde dole, pod tím bílým, musí být ta krásně voňavá psí slečna...


 

19. září 2012

Podzim se ohlašuje

a občas kouzlí s mlhou.  Dokonce jednu fotku vysílali i v počasí ČT :-)






6. září 2012

Před odjezdem

jsme se ještě jeli podívat na velrybí porodnici a jesle, která je v oblasti pod Los Gigantes a na kterou se dá koukat jen z dálky ze silnice.
A pak jsme jeli na Mascu, což je něco jako madeirské Curral das Freiras, tedy oblast, kde kdysi žili lidi ve velmi tvrdých podmínkách, s terasovitými políčky, kam se kdysi dalo těžko dostat pěšky a kde jsou dneska spousty turistů.




Ale rostou tam pomerančovníky.


 Když tak jedete po tomhle sopečném ostrově, občas jsou tam k vidění podivnosti, například rýhovaný kopec. A je to zarostlé, tedy staré...

  A pak nad Garachas zpátky do hotelu a balit...


5. září 2012

Geografický paradox

je to, že nejvyšší hora Španělska (Pico del Teide) je úplně mimo území španělských zemí, ale je na Tenerife. A vydali jsme se tam.

Na jižních ostrovech s horami je krásné to, že když jedete od moře, tak velmi rychle projedete všechna botanická pásma. Na Madeiře je to úplně fantastické, tady na Tenerife je to trochu vyprahlejší (protože asi jižnější) a ty změny jsou poměrně rychlé, v užších pásech.
Od palem dole u moře

 se rychle autem dostanete na hranici národního parku Teide, kde rostou borovice


Rostou z tufu, na kterém nechávají vrstvu suchého jehličí. To když vzplane...Ostatně jsme takovou oblast taky viděli...
Hřebenovou cestou jsme pak směřovali na Santa Cruz de Tenerife, největšího města.
Na té hřebenové cestě ( a cosi bylo vidět i z Pico del Teide) je místo podivně futuristické...



     U odbočky z hlavní cesty je napsáno, že tam jsou atmosférické observatoře a abychom jim nekazili vzduch, tak se tam nesmí.  Ale vypadá to jak z pohádky o mimozemské civilizaci.
A dál směrem na Santa Cruz de Tenerife a tam je pláž ke koupání, Playa de la Teresitas, kterou si tenerifané udělali tak, že z Afriky (nějak po zkušenostech odtud bych řekl, že za peníze EU) dovezli několik lodí saharského písku, takže to je jediná žlutá pláž na celém ostrově. Mají u ní vlnolam, pečují o ni a je tam spousta lidí i v pět odpoledne.

A pak jsme se po okružní dálnici projeli přes celý ostrov na východ, na Playa Paradiso, kde jsme měli hotel.

1. září 2012

Návrat je

když venku prší a jdete na procházku se psem a sáhnete do kapsy bundy a najdete tam lístek na lanovku na úplně jiném konci světa, kde je určitě teplo a sluníčko. 
Takže popořadě - udělali jsme si výlet (už nemáme dovolenou...) na Tenerife, přes Fischery, do pěkného hotelu Gran Roca Nivaria. Je to (díky našemu výběru) poměrně isolované místo, rušná městečka jsou daleko, ale hotel je samostatný resort, uzavřený a v podstatě tam můžete strávit celý čas, aniž byste vytáhli paty. To my ne, ale popořadě...
Přiletíte a večer, když vyjdete z klimatizované haly, na vás dýchne vzduch jižních ostrovů: teplo, vlhko, měsíc...

Jak jsem říkal, Roca Nivaria je pěkný hotel...


Na Tenerife lze bohužel vidět, co je to finanční krize: velký a krásný hotelový komplex v sousedství, kde jídelna na krásné terase nad mořem má prostřeno, ale je postavena z dřevěných trámů a igelitu...

Co je na tom našem hotelu vynikající, je kuchyně...a moje oblíbená: ryby všech možných druhů na všechny možné úpravy - na pomerančích, s olivami a kapary a mandlemi, s mušlemi, které také byly pečené, vařené ve víně, marinované se zeleninou,  krevetky nakládané a pečené a vařené, Paella, sýry, pečené jehněčí, ale našli se i tací, kteří dávali přednost tamním hamburgerům a biftekům...

A až vytrávíme, pojedeme na Teide: tam  vede ta lanovka...






22. srpna 2012

Potkali se dva

a trochu se míhali, ale nakonec se dá odhalit, který je který...


Jeden je Corry (prý z útulku; kdo mohl dát šeltii do útulku?) a druhý je Arco.

26. července 2012

Letní kouzlení

s mraky, pokud se mi to podařilo zachytit a umístit sem bez Photoshopu...









21. července 2012

Jeli jsme okolo

i s Arcem a napadlo nás - s omluvou, že bez pozvání - zastavit se u Aidy a Justýnky a Appolona... Ti jsou ze stanice Shekra odkud je i Arco. A setkání bylo krásné a milé (jen Marjánka chyběla...) a fotky vyšly jen tak tak, protože zvířátka se míhala...tedy Arco a jeho sestra Aida, mamina Justýna se chovala důstojně a chudák Appolon byl zavřený, protože cizí pes na jeho území, no to přece...