Prohledat tento blog

29. května 2012

Třeboň

je město lázeňské a krásné,

ale skýtá i jiné požitky...Krásná krajina ,  třeba cesta kapesním oppidem na Dívčí kámen


a když prší, tak v Šupině je hezky i tak



a krásný oběd lze zakončit i jinými dobrůtkami...

Prostě lázeňský týden...

25. května 2012

Ukládám je tam, kam patří

za rok, za dva nebo za tři, budu rád, že je mám...". Zpívával Jiří Suchý. Kdysi jsem ukládal fotky do krabice, která se se mnou skoro nedotýkaná přestěhovala po rozvodu v Neratovicích a pak do Jablonce a tady leží a prachovatí...až donedávna, kdy se mi v telefonu ozvala spolužačka (jo, spolužáctví před padesáti lety se taky počítá...) Ruth a začali jsme si mailovat a  vyměňovat fotky - tedy spíše z její strany. Protože já pořád ještě pracuju. Ale teď už přestávám, takže jsem oprášil krabici a ono hele...
Takže začneme v roce 1955, po první třídě, s paní učitelkou Strnadovou. Ta, když zjistila, že při svém nástupu do školy umím číst, posadila mne na tuhle kratochvíli vždy do zadní lavice, dala mi LaFontaineovy bajky (hodně tlustá kniha ...) a já neotravoval. Měla dobrý odhad na lidi, protože od té doby kdykoli mi nedali něco na čtení a já mohl jsem s učitelem komunikovat (rozuměj diskutovat), tak jsem komunikoval a nebylo to vždycky k mému prospěchu...
Škola tehdy byla v prvním patře starého baráku (naproti bydlela Jana O.) a do třídy se muselo chodit při zdi, protože se chodilo kolem propadnutého stropu. Fotka je proti prosečskému hřebeni a o rok později jsme stále byli ve stejném baráku

jen ta fotka je z jiného směru. Do třetí třídy nám už postavili školu naproti hřbitovu, který byl v provozu, takže jsme vybíhali se dívat do márnice, když někoho přivezli. Ale když to začalo, byli jsme pěkně vyděšení...
A na konci...

Pak spousta let chybí. Našel jsem fotku, kterou bych odhadoval na sedmou třídu
ale překvapuje mne, že tam není Ruth, i když ji mám vzadu na fotce podepsanou

no a konečně, myslím, osmá nebo devátá třída, tedy 1962 či 1963.

Ještě že ty krabice jsou...

EDIT 13.10.2018: A dokonce jsme se po padesáti pěti letech setkali v hojném počtu, sem tam jsme se dokonce poznali a od spolužáka jsem dostal další fotografii do sbírky. Je to čtvrtá třída :-)