jsem nečetl. Čtyři věty jsem viděl i na FB na jednom přátelském profilu:
1- Používejte správná slova.
2- Neberte si nic osobně.
3- Nevytvářejte si žádné domněnky.
4- Dělej vše, jak umíš nejlépe! Ale ne lépe!
Dneska jsem se čtyřmi dohodami viděl pana Duška a zažil jsem trochu deja vu: před mnoha lety, na Formanově filmu "Hoří má panenko" kdy se lidi hasičům smějí, pak smích pomalu umlká a pak nastává ticho pochopení. Strašně bych si přál, aby stejný efekt z jabloneckého dnešního dvouhodinového divadla byl způsoben stejným mechanismem. Věty o výchově dítěte, které - díky fantastické schopnosti J.D. žonglovat s češtinou - vyvolávaly spoustu smíchu, až do textu druhé dohody o tom, jak nás naše ego nutí bojovat, reagovat, zápasit. Najednou ty strašně velké a jednoduché pravdy začínaly - IMHO - lidem docházet, smích umlkal a v sále zavládlo překvapené ticho.... Najednou se věty začínaly dostávat lidem pod kůži... Divadlo nacpané, mladí lidé, staší páry, od obleků po manžestráky...A text o nedorozumění díky mylným domněnkám, nedorozumění ve vztahu... přede mnou seděla řada lidí a najednou se v té tmě začaly hlavy otáčet k partnerovi či partnerce...Přál bych si a přál bych jim, aby to bylo poznáním. Pár věcí, které tam byly vysloveny, bych byl rád slyšel třeba před dvaceti, třiceti lety...
Žádné komentáře:
Okomentovat