Na třetí pokus to vyšlo

neb po dva minulé pokusy lilo jak z konve. Ono tady v Novohradských horách dost často prší. A ta voda se schovává v zemi a kdysi ji našli a protože prý léčila, tak u ní vystavěli studánku, která je ale dneska chráněná

a nad ní vystavěli kostel,

který se dneska opravuje a protože to asi neumíme, neb jsme spíš národ husitů než zedníků, tak to tady opravují Němci a Rakušané 

A důvod tohoto výletu byl ten, že kostel stojí na boku Novohradských hor, je odevšud vidět a i z něho je krásný výhled na pánev...

a to i přes prdelaté andělíčky...

A nelilo, naopak, občas i modro bylo... a pak jsme se chtěli v Nových hradech pod hradem naobědvat v penzionu a oni měli otevřeno až od podvečera a tak jsme hledali hospodu na náměstí a tam měli buď zakouřeno nebo žádný výběr a tak jsme se homeostaticky posunuli zpět do Třeboně na další kolo ochutnávání rybí polévky - tahle byla v restauraci Adéla a byla vynikající, jak už to tady umí...