jen trochu práce v kuchyni, ale je to dobré, mimochodem proto, že chuť tomu dodávají i patřičné ingredience.
Asi půl kila tučnějšího bůčku se nakrájí na kostky a osolené orestuje na pánvi případně s trochou česneku a/nebo cibule. Tuk seberu a rozpustím v něm ještě trochu másla. Vystydlé maso včetně toho česneku (pokud ho tam dám...) rozemelu a k tomu přimelu asi 25 dkg odblaněných kuřecích jater.
Přidám koření: tady je problém, protože si ho míchám sám a v různých poměrech a každá paštika je tedy jiná, někdy k mému žalu nereprodukovatelná... Složky tvoří mletý muškátový květ, mletý hřebíček, mletý bobkový list, mletý pepř, mleté nové koření, drcený tymián, rozmarýn, jalovec mletý nebo drcený...A protože tahle terina je spíše hrubá, není na mazání na chleba, ale na krájení, snese docela dost koření a soli. Promíchám to s trochou calvadosu a asi dvěma lžícemi portského. A vmíchám a promíchám vlažný tuk a míchám a míchám... Misku pak vyložím slaninou
a vliju tam hmotu, přeložím kousky slaniny a ozdobím bobkovým listem a novým kořením a nechám pár hodin či do druhého dne odpočinout, ony se ty chutě musí spojit.
A pak to dám péct. To je taky věc názoru: někdo paštiky "peče" v lázni, kdy je miska do 3/4 ponořena do vody, já preferuji pečení přímo v troubě, asi 110° a to asi 1,5 hodiny. Pouští to šťávu a tuk
a dopadne to docela dobře
A když se to nechá vychladit a nakrájí se to, je to asi takové
a jí se to s chlebem, bez chleba, s brusinkami, s čatní, jak kdo chce...Mimochodem, když to vydržíte a necháte ležet den, dva, je ještě lepší.
A příště můžete klidně vynechat calvados a dát do té směsi kostičky špeku nebo zelený pepř nebo brusinky nebo kostičky hrušky povařené v červeném víně s hřebíčkem...Taky se můžete stát i paštikářem, což ve Francii bylo velmi úctyhodné povolání; v domě paštikáře Ragenau se konec konců odehrál slavný souboj, ve kterém jistý pan C. zahazoval svůj klobouk.
