Občas se něco děje...: Levady a jiné cesty

Sever a jih Madeiry jsou odlišné světy. Důsledek? Když vyjedete na Encumeadu, na severní straně hřebenu je teplota asi o deset stupňů nižší než na jižní straně a stačí ujít asi dvě stě metrů....Mraky ze severu se rozpouštějí na jihu...

Vždycky byl na jihu nedostatek vody a proto před několika staletími začali místní obyvatelé budovat stružky a kanálky a vodoteče...prostě levady, které vodu nachytanou z mraků a skapávající (no, občas to teče proudem..) na zem ze severu odvádějí na jih; je jich tam přes 2000 km.

Levada je takový chodníček pro levadeira, který se o levadu stará, vedle toho je strouha a to všechno je přilepené na skalní stěnu, kterou to kopíruje (takže se občas divíte, kolik jste toho ušli klikatinami...); dolů pár set metrů, nahoru pár set metrů a občas je tam "psychologické zábradlí", které vám pomůže opravdu jenom psychicky, doporučuji na něj nesahat, abyste si nezkazili iluzi :-)

Na téma levad se najde spousta věcí na webu (zkuste vygúglit "madeira levada walking"), je to totiž jedna z hlavních Madeirských atrakcí. Tak, jak roste turistický průmysl Madeiry, některé levady se stávají nesnesitelně autobusové (hordy autobusů vykládají násobné hordy turistů, kteří potom houfně jdou tam a zase zpátky, návrat do 14:00....). Takhle třeba dopadly Balcoes; 45 minut od Ribeiro Frío tam a 45 minut zase zpátky, široká cesta i pro stařenky

na konci výhled na elektrárnu v údolí a krásný rozhled

Po té krátké cestě jsou dvě bistra a stará podnikavá paní, která prodává med domácí výroby a ručně pletené čepice...

Chtěl bych vynechat ty hromadné (Rabacal, 25 pramenů,...) a zmínit se o dvou levadách, které jsou podle mne zajímavé a krásné a zatím ne zas tak moc navštěvované... Ta první je označovaná jako Folhadal a je na Levada do Norte: dostanete se na Encumeadu a odtud, od baru, se můžete vydat - doporučuji - nejprve doprava, po proudu levady, která je u baru schovaná pod silnicí. Je to totiž "průmyslová" levada, která napájí spádovou elektrárnu v Serra da Agua, spád je několik set metrů, takže to bude síla... Tato část levady je vidět jako zářez i na fotce vpravo, pod ní je cesta na Encumeadu z Pico Grande, vlevo je vidět silnička a vlastní zářez průsmyku v mlze...

Tahle fotka výše je z druhé části levady, na druhé straně silnice, je tam už i značení PR. Jdete-li po ní proti proudu, dojdete na konec před dlouhým, dnes neprůchodným tunelem po Levada dos Rabacal (je to průmyslové, včetně značek),

nicméně asi v polovině cesty je tunel doprava - odtud teče vlastní Levada do Norte. Půl kilometru v tunelu, místy nepříjemně úzký a klenba vás naklání nad vodu, ale dovede vás z jasného slunečního světa na druhou stranu kopce, do Folhadalu. Opravdu, změna je šokující: dostanete se do džungle laurisylva pralesa v mlze

a z mlhy se vynořují podivné obrysy

Dojdete tunýlky k dalšímu, dlouhému tunelu a vodopádu

a lze se vrátit zpět nebo pokračovat dál po PR.

Druhá velmi zajímavá levada je Caldeira Verde ("Zelený kotlík" :-), která začíná na Quemadas; to místo samo o sobě stojí za zhlédnutí: nádherné stromy, obrovské zeravy

a odtud dlouhou levadou kolem výhledů na Ribeiro Grande

kde můžete narazit i na obrovské pavučiny

až k vysokému vodopádu vlastní Caldeira Verde

Dalo se odtud pokračovat po "černé" (stupněm obtížnosti) levadě asi hodinu do Caldeira do Inferno, jak to vypadá dnes, nevím.

To byly dva tipy, ale levad je spousta, mění se v čase (teď byla spadlá/opravovala se část za hlavním tunelem na levadě Ribeiro Frio - Portela,

těsně před Lamaceiros; dozvíte se to ale až když vystoupíte z autobusu v Ribeiro Frio...). Navíc, pro "hráče a milovníky dobrodružství" jsou i levady mimo průvodce, neznačené...jeden tip na vaše vlastní nebezpečí: z Largo das Babosas na Monte vede cesta dolů a pak nahoru krásnými oblázkovými schody