Už to není pravda

protože tady posledních pár dnů bylo teplo, vlahý vítr a déšť, 8 stupňů Celsiousa přes den. Tak všechno mizelo a mizero až skoro zmizelo... Ale stejně ta fotka, kterou mi poslal kamarád když byl tady na  Jizerce (tahle silnice je před Panským domem), stojí za to, i když to bylo už před deseti dny...

A s trpaslíky nekamarádím, přerůstali by mi přes hlavu...

Kalamita

v této republice už je jenom v Jablonci nad Nisou. Začala ve čtvrtek, dnes je neděle a nevypadá to, že by mohla skončit... Padá a padá, večer to odhážu, namažu záda, ráno se probudím...a tohle, to není šum na foťáku, to je ten hnusnej bordel co padá zhora...

Taky metoda garážování...

Můj telefon je pěstní klín...

a to je asi tak všechno co od něj v době velmi smart fónů chci. Telefonovat, posílat SMSky, občas kouknout do kalendáře. A od přechodu na Vodafon jsem zjistil, že se taky umí podívat na jízdní řád.
Až do včera... Nedávno jsem někde neplánovaně seděl a protože správné dítě se nikdy nenudí, začal jsem prolézat svůj mobil, narazil na záložku aplikací (SonyEricsson C902) a zjistil, že tam jsou dle očekávání samé blbosti, jako například zkrucování obličeje na fotce (neboli warping...), no tak je to pro puběrťáky...ačkoliv...aplikace TrackID slibovala zmateně, že pozná písničku. Jak, proboha? Návod vypadal taky nesmyslně...
Včera hráli v rádiu něco, co mne dlouho rozčiluje. Jako kdysi jedná známá pátrala po skladbě (bylo to Noční nokturno pro fontánu od Vadima Petrova) a její identitu zjistila až voláním do tehdy československého rozhlasu, tak já už nějakou dobu pátrám po skladbě, kterou velmi pravidelně hrají jako výplň před časovým znamením, tedy ne celou. I zaslechl jsem ji, zavolal aplikaci, spustil, telefon mi řekl, že poslouchá, tak jsem dal mobil blíž k reproduktoru a telefon poslouchal, pak to zasekl a po chvilce povídání přes internet... "Lily was here",     Dave Stewart & Candy Dulfer...
Doporučuju, nádherný saxofon... našel jsem ji, stáhnul a poslouchám...pouze pro osobní potřebu.

Nejen občas, ale pořád sněží

To takhle v podvečer přijedete autem a ráno to vypadá takhle... Lopatu, koště, sekáč na led, protože to do rána zmrzlo a auto stálo v pěticentimetrové prohlubni...
Tahle akce z fotky trvala asi hodinu, než jsem odjel...

Na druhé straně, když pak na chvilku vyjde sluníčko, tak je to zase...no...

 

 

"Jen blázen opouští úrodné Polabí v lednu..."

říkala kdysi JanaZí. Nevím, jak teď v úrodném Polabí, ale tady... A když budu zase citovat, tentokrát pana Suchého: "Vždyť je to krása, do prčic už jednou...". Koukněte...

I s vlnkama na vodě...ledu...

Paradoxy

se vyskytují...Kdyby mi někdo říkal tak zhruba před třiceti, no možná i dvaceti lety, že budeme něčím jako Skype mluvit s Ondrášem na Hawaii, kam se dostal, když odletěl od nás.... On se tam koupe a běhá po pláži až k Obamům, tady zatím tiše padá prašánek, už je ho asi třicet centimetrů, Arco se v něm občas ztráci, ale fascinuje ho to... V Nera byl sníh chvilku a velmi rychle se změnil na hnědé bahno. Tady, i když to není úrodné Polabí, je zima i krásná...Tichá, člověku by se i zpívat chtělo o Svaté noci...ale Arco, jak jsem na to teď přišel, je fascinován písní jako sněhem a také se pokouší vylézt: tu na hlavu, tu kousnout...tak strašně zase nezpívám.  Tak couráme večerem, Arco lítá za hroudami sněhu, plave, skáče a na všechno padá snížek...

Pozdravení ke konci roku s Arcem

bylo taky částečné dáno nedostatkem sněhu. Jen jsme dojeli z Olomouce, je tady dalších 30 cm sněhu a vypadá to opravdu poeticky. Snažil jsem se poezii sněhu ve větvích nafotografovat, ale nic moc...

Tak aspoň přání všeho dobrého do 2012...a nejen...

Advent končí

zprávou o úmrtí Václava Havla...

A pomalu vypínám po hektickém pracovním období a pracuji už jenom trochu a můj odpor k práci začíná pomalu vyrůstat; na jeden květ má nasazeno :-)

A venku tiše padá a padá

Arcovi, který se po prvních rozpacích zamiloval do sněhu, z toho narůstají bačkůrky...

A sněhuláky nepovažuje za normální a výstražně na ně štěká...podobně jako na lidi v županu, co ráno vylézají z domu rovnou do přehrady.
Ale jinak je ticho, sníh a bílo....Krása.

Všechno je někdy poprvé

a Arco poprvé viděl sníh. Je to tady.

Nejprve trocha přes noc a teď padá a padá...

A nějak je venku jasněji a svátečněji a klidněji...a hele, ony budou Vánoce...