je ta, že když je pěkně (= neprší...jsme v Jablonci) a člověk má čas a náladu, tak se sebere a v tu ránu je někde na lesní cestě a protože jsou jizerky takové kapesní, tak na pár kilometrech uvidí spoustu krásy. Tohle byla cesta kolem Černé Nisy, která je opravdu černá od rašeliny i když v přítoku má voda krásnou zlatou barvu; kdysi jsme tam zjistili, že v ní nejen pálí odřené nohy, ale lakmusový papírek mění barvu. Krása: plná přehrada i s výhledem na Ptačí kupy a Holubník, Závory, horská louka a chvílemi i svítilo sluníčko...
Žádné komentáře:
Okomentovat