Prohledat tento blog

19. října 2010

Grau, teurer Freund, ist alle Theorie

... Und grün des Lebens goldner Baum napsal kdysi Goethe. Teď ho předvedlo Městské divadlo v Mladé Boleslavi na jablonecké scéně. Těšil jsem se, Faust je některými myšlenkami a problémy shodný se mnou, Goethe uměl psát, to titulkové heslo je velmi blízké člověku, který se nějakou dobou živil jako vedoucí SW projektů a zná jednak Murphyho zákony a také pořekadlo o šedivosti teorie...
Trochu mne překvapilo, že diváky do sálu svolává temné dunění bubnů. Program vysvětluje význam jmen osob ze hry a opěval kohosi jménem Wendy Zulu. Scéna byla velmi netradiční, plná světel a piána, které bylo postaveno na hranu a tahali ho lany sema a tam, případně bušili do jeho strun.  Herci byli polonazí (tedy pánská část), moc neartikulovali, ale stejně: trvalé zvuky tereminu a podobných gadžetů a bubny různé kubatury text přehlušovaly. Bylo to představení pro milovníky velmi netradičních šamanských orgií, s Goethem to zas tak moc společného nemělo. Není divu že ho MDMB neuvádí ve své NEJ 30 a zásobuje tím scény v okolí...Utekli jsme o přestávce (tu stránku pana Kořínka  jsem předem neviděl, asi by mne to odradilo od návštěvy vůbec)  a stará paní v šatně říkala "Není potřeba se omlouvat...". 

Žádné komentáře:

Okomentovat