jsou pro mne spojené se sněhem a zimními jídly. Sněhu máme od včerejška trochu na stromech a zemi, takže jsem se trefil s přípravou žurku, polské polévky...
Musíte začít asi 5 dnů dříve tím, že do sklenice dáte asi dvě až tři lžíce žitné mouky, zalijete odstátou vodou (tedy ne moc teplou ani moc studenou a asi půl litru ), přihodíte kůrky starého chleba a na kousky nakrájený stroužek česneku. Ten tam jednak voní a protože to necháte zakryté papírem či gázou (prostě něčím prodyšným...) v běžném teple ležet asi těch pět dnů, tak česnek funguje i trochu jako antimykotikum; experti tvrdí, že plíseň se má sebrat a vyhodit, já když penicilín tak v masti nebo pilulích :-).
Občas promíchat a čekat. Vzniká žur, který se pozná, že když se to ochutná, je to kyselé; na počátku mi dělalo problém se trefit, prostě jak říkal Trautenberg: moc kyselé je moc kyselé...
Do kastrolu se dá nakrájený špek a uzený bůček a klobáska a osmaží se až chytá hněď a pak se přihodí česnek na kousky, cibule a kořenová zelenina na kostičky a sůl a pepř a opeče se v tom a vaří se asi 10 minut. Vedle se asi za dvacet minut udělají houby (moje byly mražené z Kubovy lednice - holt když má někdo les za barákem, tak mu sice na zahradu lezou zmije a jiná havěť, ale má houby). Ze sušených to jde taky výborně...
A když je to uvařené, tak se smíchají houby včetně vývaru s uvařenou zeleninou, přidá se majoránka (a snese to i lžíci...) a za plného varu se vlije žur. Jen voda, bez toho vymočeného česneku a opatrně i trocha mouky ze dna; dost to zahušťuje. Je to o chuti, protože výsledek musí mít nakyslou chuť, ale zase ne moc.
A z kvásku je to kyselo, ne žurek !