18. dubna 2013
Nakonec stačil den
Vrátil jsem se ve středu, 17.4.2013 a šel se podívat na přehradu: hned po sedmé hodině vyrazily kachny na náš trávník před domem
ale na vodě byla ještě spousta ledu
Po obědě už to vzalo dost spád
kolem čtvrté už bylo jasné, že se zimou je amen
no a kolem sedmé v podvečer bylo po ledu
16. dubna 2013
Pracuji
a nemám čas koukat na vodu. Souhlasím s panem Voskovcem, že doma je tam, kde si člověk pověsí klobouk, tak pro mne to hotelové bydlení není nic šokujícího. Už po takhle porůznu přebývám pěknou řádku let, ale stejně občas dorazím někam, kde mne to příjemně překvapí. V Jihlavě je hotel ve starém klášteře
a za mříží jsem bydlel
Miluju hotelové pokoje, kde je koupelna s oknem...
14. dubna 2013
Snad
už ta zima končí. 8.4.2013 padl teplotní rekord směrem do mínusu, protože třeba přes dva kopce na Jizerce bylo -20,1°C. A ohřívá se to pomalu: to se dá vidět na přehradě: tohle bylo 11.4.2013
Tohle je z 13.4.2013
Tohle je už slunečná neděle 14.4.2013
a na skrytých místech se to jaro začíná hlásit
Tohle je už slunečná neděle 14.4.2013
a už se na ledu začínají dělat okraje...
9. dubna 2013
Dušičky
jsou podzimní svátky kde se hovoří s mrtvými. Nevím ale, proč bych si s maminkou nemohl pohovořit kdy chci; vzpomenul jsem na ni onehdy při tvorbě podle jejího receptu, který jsem zdědil a který provádím s láskou a péčí.
Vezme se asi půl kila zadního hovězího, nařeže na 4 silnější plátky a ty se naklepou. Udělá se marináda z asi 4 lžic světlé sojové omáčky, lžíce worčesterské omáčky, dvou lžic kvasného octa (8%), asi 1/4 lžičky strouhaného muškátu, pepře a soli, je-li jí málo, pak ještě trochu vývaru. Maso se tím potře a propíchá vidličkou ! a složí do misky a dá do lednice; dle receptu se marinuje nejméně hodinu, ale já to tam nechávám celý den a občas přeložím. Pak maso vyjmeme, necháme okapat, velmi zprudka opečeme na oleji a ukládáme do pekáčku. Polejeme zbylou marinádou a přidáme asi deci či dvě vývaru a necháme pomalu v troubě táhnout, 110° a asi 3 hodiny, až je to měkké. Nesmí to vyschnout!
Dělám voňavou rýži s celým pepřem a hřebíčkem a cibulí a než se udělá, připravím opečenou cibulku - asi 2-3 cibule na tenká kolečka na oleji pomalu! osmahnout do světle hněda. A pak rýži, maso, cibulku na maso a šťávu...maminko, vzpomínám a děkuji (a nejen za recepty).
Vezme se asi půl kila zadního hovězího, nařeže na 4 silnější plátky a ty se naklepou. Udělá se marináda z asi 4 lžic světlé sojové omáčky, lžíce worčesterské omáčky, dvou lžic kvasného octa (8%), asi 1/4 lžičky strouhaného muškátu, pepře a soli, je-li jí málo, pak ještě trochu vývaru. Maso se tím potře a propíchá vidličkou ! a složí do misky a dá do lednice; dle receptu se marinuje nejméně hodinu, ale já to tam nechávám celý den a občas přeložím. Pak maso vyjmeme, necháme okapat, velmi zprudka opečeme na oleji a ukládáme do pekáčku. Polejeme zbylou marinádou a přidáme asi deci či dvě vývaru a necháme pomalu v troubě táhnout, 110° a asi 3 hodiny, až je to měkké. Nesmí to vyschnout!
Dělám voňavou rýži s celým pepřem a hřebíčkem a cibulí a než se udělá, připravím opečenou cibulku - asi 2-3 cibule na tenká kolečka na oleji pomalu! osmahnout do světle hněda. A pak rýži, maso, cibulku na maso a šťávu...maminko, vzpomínám a děkuji (a nejen za recepty).
30. března 2013
Velikonoce, Pascha, letní čas.
Všechno na sněhu. A to je, prosím, předpověď na -11 za tři dny. Jak pravil jeden meteorolog:"Dělám tuhle profesi 36 let, ale tohle nepamatuju...". Kde je hledání velikonočních vajíček ve vzrostlé trávě, kde jsou kopřivy do jarní velikonoční hlavičky. Teď zrovna pan meteorolog ohlašuje v televizi očekávanou kalamitu dnešní noci až s padesáti centimetry čerstvého sněhu na Moravě...
Dobrá zpráva je, že nám primátor odpálil poslední kus štoly, o které jsem psal přesně před rokem a kde jsou optimistické fotky z přírody... Teď nám na štole budují odtokový domeček, ale asi se jim to bude drolit, protože betonovat v tom mrazu...
a po přehradě pořád chodí lidi
a snad to nedopadne jako kdysi...
Až tohle začne tát, přehradu snad už napustí na poctivých 510 m.n.m., tak zatím jenom koukám na staré fotky a srovnávám je s dneškem...
Dobrá zpráva je, že nám primátor odpálil poslední kus štoly, o které jsem psal přesně před rokem a kde jsou optimistické fotky z přírody... Teď nám na štole budují odtokový domeček, ale asi se jim to bude drolit, protože betonovat v tom mrazu...
Až tohle začne tát, přehradu snad už napustí na poctivých 510 m.n.m., tak zatím jenom koukám na staré fotky a srovnávám je s dneškem...
26. března 2013
Záhada s babičkou
Jak jsem psal, hledám babičku. Zjistil jsem, že na světě je spousta databází s genealogickými údaji, převážná většina díky práci dobrovolníků a ochotníků (od slova "ochota" nikoliv "lov"....). Našel jsem také stránky a spolek lidí, co si říkají MyHeritage.com a kde je možno si udělat stránky svého rodokmenu a najít spoustu lidí a porovnat svoje fotky s celebritami... Prostě jak to na Internetu bývá: realita propojená s kšeftem, protože ty lepší funkce jsou samozřejmě na Premium-account.
Ale tahle společnost otevřela zrovna nedávno i obrovskou databázi U.S.Federal Census 1940 a jak se praví v popisce:
A jak už jsem stižen mánií vstoupit do takových databází a hledat babičku, dal jsem její rodní příjmení "gravenek" a pak už jsem jenom zíral...
Místo narození Československo? Ono se to dá najít i jako originální snímek, tak jsem to zkusil
a opravdu na řádku 8-11 jsem našel
kde je to Československo opravdu vidět....
Mám takovou hypotézu: v Evropě začínala válka, Lotyšsko bylo od 17.6.1940 okupováno SSSR a zřejmě tihle lidé věděli, že existuje něco jako Československo (no asi tam měli příbuznou, ne?), tak tvrdili, že se narodili v Československu (i když to nemohlo v době jejich narození existovat, že...). V tom sčítacím archu je totiž také sloupec o místě bydliště v roce 1935 a ten je na celé stránce stejný - nebyl to třeba nějaký imigrační tábor? Když jsem si to zvětšil, je to nějaký ..... Place.
Ale tahle společnost otevřela zrovna nedávno i obrovskou databázi U.S.Federal Census 1940 a jak se praví v popisce:
- "The 1940 U.S. Federal Census is the largest, most comprehensive, and most recent US census available. Over 132 million were recorded, known as the greatest generation. They survived the Great Depression. They fought on the battle front or sacrificed on the home front, and won the Second World War. They were industrious, hard working and innovative. Tens of millions of them are still living today. They are our parents, grandparents, or even ourselves.
The 1940 Census was a count of all residents in the United States at that time, and the armed forces serving overseas, born before April 1, 1940. It includes information on location, household, names, relations, sex, race, age, education, place of birth, and other facts unique to the 1940 Census:
Residence in 1935
Detailed income and occupation information
Supplemental questions for 2 people on each form"
A jak už jsem stižen mánií vstoupit do takových databází a hledat babičku, dal jsem její rodní příjmení "gravenek" a pak už jsem jenom zíral...
Místo narození Československo? Ono se to dá najít i jako originální snímek, tak jsem to zkusil
Mám takovou hypotézu: v Evropě začínala válka, Lotyšsko bylo od 17.6.1940 okupováno SSSR a zřejmě tihle lidé věděli, že existuje něco jako Československo (no asi tam měli příbuznou, ne?), tak tvrdili, že se narodili v Československu (i když to nemohlo v době jejich narození existovat, že...). V tom sčítacím archu je totiž také sloupec o místě bydliště v roce 1935 a ten je na celé stránce stejný - nebyl to třeba nějaký imigrační tábor? Když jsem si to zvětšil, je to nějaký ..... Place.
25. března 2013
Statistika
nuda je... jak se zpívá. Ale vzhledem k tomu že O. je v Japonsku, je hezké vidět na statistice čtenářů blogu za poslední týden taky tuhle zemi...
Na druhou stranu kde mne to čte ve Švýcarsku? Asi to zase bude tím Googlem a mám v blogu nějaký "signál" na který reaguje.
24. března 2013
má vyhledavač a dokonce tak dobrý, že vzniklo "gúglení"...I Tomáš Klus o něm zpívá a rýmuje se mu na štrůdl.
Používám ho několikrát za den a v poslední době zejména pro hledání nějakých genealogických dat, neb jsem začal pátrat po předcích a do nich patří i moje lotyšská babička, kterou si dědeček přivezl coby válečnou kořist odněkud od Uralu, kde prý pracovala jako vychovatelka dětí v nějaké rodině.
Dědeček, bývalý vysoký úředník Legiobanky a později vrchní účetní skláren v Kamenickém Šenově na mne přestal mluvit, když mi byly tři roky, protože jsem mu v dětském rozhořčení řekl "dědku pitomá". když mi nastavil nohu a já přes ni upadl. Tak jsem vždycky na prázdninách byl u babičky a dědečka jsem vlastně ani nevídal; o to to bylo zajímavější. A babička vařila takovou zvláštní polévku z červené řepy, která mi (tenkrát) nechutnala a perfektně se vyznala v houbách a chodili jsme na dlouhé výlety, kde sbírala houby a pekla je na plotně a houby byly takové šedozelené a divné na pohled ale fantastické na chuť (když jsem překonal strach a zavřel oči...).
Našel jsem před časem poznámky, které si moje maminka napsala a ze kterých jsem se trochu podrobněji dozvěděl, jak to tenkrát bylo. V poznámkách je i jméno místa v Lotyšku kde se babička narodila, je tam taky kdy a já začal hledat...
Lotyšština je zvláštní řeč; pamatuju si jak jsem u babičky viděl knihy v divném jazyku - o to větší záhada to byla, že babička mluvila perfektně česky, takže dítě by nikdy nenapadlo... To místo narození, skládající se ze dvou jmen, jsem nevygúglil, ale dostal jsem se přes jedno jméno na oblast (byla tam prý kdysi velká letecká základna nedaleko) a pak jsem hledal z jakých lokalit se to skládá a našel jsem něco, co znělo podobně a pozor: Google mi našel farní úřad v té oblasti, kontakty na lidi tam a ještě mi to z lotyšštiny přeložil do čestiny. Tak jsem tam napsal, ale poslali mne ....na vyslanectví.
Od té doby hledám další a další, protože překladač lotyšštiny je docela na úrovni; našel jsem carský cenzus z roku 1897. To by měly babičce být dva roky. Jsou to digitalizované kopie dokumentů, psaných ručně tím domečkovým písmem a neřazené, takže hledání je složité. Zjistil jsem také, že celá oblast je luteránská, takže mám smůlu, protože matriky jsou výmyslem papeženců...
Tak hledám dál a dál a protože výsledky jsou různorodé podle dotazu, který jsem položil, začal jsem pátrat po algoritmu hledání Google a našel jsem, že to je tajné a poměrně často se to mění...A začal jsem pochybovat, jestli Google vůbec umí babičku najít: když si dám do vyhledávače "Palát" najdu tam hokejistu, syna, sebe, Inda, Fina, oblast v Bulharsku...
Ale když zadám příjmení babičky, nenajdu nic. Dává mi tím tajný algoritmus gůglu na vědomí, že moje hledání je marné?
Používám ho několikrát za den a v poslední době zejména pro hledání nějakých genealogických dat, neb jsem začal pátrat po předcích a do nich patří i moje lotyšská babička, kterou si dědeček přivezl coby válečnou kořist odněkud od Uralu, kde prý pracovala jako vychovatelka dětí v nějaké rodině.
Dědeček, bývalý vysoký úředník Legiobanky a později vrchní účetní skláren v Kamenickém Šenově na mne přestal mluvit, když mi byly tři roky, protože jsem mu v dětském rozhořčení řekl "dědku pitomá". když mi nastavil nohu a já přes ni upadl. Tak jsem vždycky na prázdninách byl u babičky a dědečka jsem vlastně ani nevídal; o to to bylo zajímavější. A babička vařila takovou zvláštní polévku z červené řepy, která mi (tenkrát) nechutnala a perfektně se vyznala v houbách a chodili jsme na dlouhé výlety, kde sbírala houby a pekla je na plotně a houby byly takové šedozelené a divné na pohled ale fantastické na chuť (když jsem překonal strach a zavřel oči...).
Našel jsem před časem poznámky, které si moje maminka napsala a ze kterých jsem se trochu podrobněji dozvěděl, jak to tenkrát bylo. V poznámkách je i jméno místa v Lotyšku kde se babička narodila, je tam taky kdy a já začal hledat...
Lotyšština je zvláštní řeč; pamatuju si jak jsem u babičky viděl knihy v divném jazyku - o to větší záhada to byla, že babička mluvila perfektně česky, takže dítě by nikdy nenapadlo... To místo narození, skládající se ze dvou jmen, jsem nevygúglil, ale dostal jsem se přes jedno jméno na oblast (byla tam prý kdysi velká letecká základna nedaleko) a pak jsem hledal z jakých lokalit se to skládá a našel jsem něco, co znělo podobně a pozor: Google mi našel farní úřad v té oblasti, kontakty na lidi tam a ještě mi to z lotyšštiny přeložil do čestiny. Tak jsem tam napsal, ale poslali mne ....na vyslanectví.
Od té doby hledám další a další, protože překladač lotyšštiny je docela na úrovni; našel jsem carský cenzus z roku 1897. To by měly babičce být dva roky. Jsou to digitalizované kopie dokumentů, psaných ručně tím domečkovým písmem a neřazené, takže hledání je složité. Zjistil jsem také, že celá oblast je luteránská, takže mám smůlu, protože matriky jsou výmyslem papeženců...
Tak hledám dál a dál a protože výsledky jsou různorodé podle dotazu, který jsem položil, začal jsem pátrat po algoritmu hledání Google a našel jsem, že to je tajné a poměrně často se to mění...A začal jsem pochybovat, jestli Google vůbec umí babičku najít: když si dám do vyhledávače "Palát" najdu tam hokejistu, syna, sebe, Inda, Fina, oblast v Bulharsku...
Ale když zadám příjmení babičky, nenajdu nic. Dává mi tím tajný algoritmus gůglu na vědomí, že moje hledání je marné?
19. března 2013
Kdysi mne fascinovalo
jak takové Gronsko na mapě je úplně obrovské a celá Evropa je taková nanicovatá...Pak jsem se dozvěděl o problému převodu koule na papírový obdélník, Mercatorově a dalších projekcích a už mi to bylo jasné a jedno.
Teď jsem dostal v průběhu asi dvaceti hodiny tři maily:
"Stihnul jsem zabalit a už jsem v Denveru na letišti".
"O prsa korejské ženy jsem stihnul přestup v Los Angeles"
"Jsem v Tokyu na letišti a už jen krátký let do Nagoya a pak vlakem".
Nevím jak vás, ale mne z toho trochu chytá závrať jako na lochnessce.
Ondráš už o tom psal a tak abych věděl, co a jak tak jsem si otevřel gúglí mapy a koukám, že to je skoro rovně a že tady je Aljaška větší jak skoro celé Státy
až jsem si ale vzpomenul na loxodromu a orthodromu (prý dvě hezká jména pro dvojčata), takže asi letěl přes Aleuty...to se sice porád mění kurz, ale je to ve vzduchu kratší a tedy i levnější i když na papíře v Mercatorovi je to delší a na globusu si to zkuste...
Teď jsem dostal v průběhu asi dvaceti hodiny tři maily:
"Stihnul jsem zabalit a už jsem v Denveru na letišti".
"O prsa korejské ženy jsem stihnul přestup v Los Angeles"
"Jsem v Tokyu na letišti a už jen krátký let do Nagoya a pak vlakem".
Nevím jak vás, ale mne z toho trochu chytá závrať jako na lochnessce.
Ondráš už o tom psal a tak abych věděl, co a jak tak jsem si otevřel gúglí mapy a koukám, že to je skoro rovně a že tady je Aljaška větší jak skoro celé Státy
15. března 2013
Asi hodina práce
ale výsledek stojí za to, jak říká jeden z Ondrášů: "Vynikající...".
Kdybyste to chtěli zkoušet, tak je to podle tohoto receptu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)