má vyhledavač a dokonce tak dobrý, že vzniklo "gúglení"...I Tomáš Klus o něm zpívá a rýmuje se mu na štrůdl.
Používám ho několikrát za den a v poslední době zejména pro hledání nějakých genealogických dat, neb jsem začal pátrat po předcích a do nich patří i moje lotyšská babička, kterou si dědeček přivezl coby válečnou kořist odněkud od Uralu, kde prý pracovala jako vychovatelka dětí v nějaké rodině.
Dědeček, bývalý vysoký úředník Legiobanky a později vrchní účetní skláren v Kamenickém Šenově na mne přestal mluvit, když mi byly tři roky, protože jsem mu v dětském rozhořčení řekl "dědku pitomá". když mi nastavil nohu a já přes ni upadl. Tak jsem vždycky na prázdninách byl u babičky a dědečka jsem vlastně ani nevídal; o to to bylo zajímavější. A babička vařila takovou zvláštní polévku z červené řepy, která mi (tenkrát) nechutnala a perfektně se vyznala v houbách a chodili jsme na dlouhé výlety, kde sbírala houby a pekla je na plotně a houby byly takové šedozelené a divné na pohled ale fantastické na chuť (když jsem překonal strach a zavřel oči...).
Našel jsem před časem poznámky, které si moje maminka napsala a ze kterých jsem se trochu podrobněji dozvěděl, jak to tenkrát bylo. V poznámkách je i jméno místa v Lotyšku kde se babička narodila, je tam taky kdy a já začal hledat...
Lotyšština je zvláštní řeč; pamatuju si jak jsem u babičky viděl knihy v divném jazyku - o to větší záhada to byla, že babička mluvila perfektně česky, takže dítě by nikdy nenapadlo... To místo narození, skládající se ze dvou jmen, jsem nevygúglil, ale dostal jsem se přes jedno jméno na oblast (byla tam prý kdysi velká letecká základna nedaleko) a pak jsem hledal z jakých lokalit se to skládá a našel jsem něco, co znělo podobně a pozor: Google mi našel farní úřad v té oblasti, kontakty na lidi tam a ještě mi to z lotyšštiny přeložil do čestiny. Tak jsem tam napsal, ale poslali mne ....na vyslanectví.
Od té doby hledám další a další, protože překladač lotyšštiny je docela na úrovni; našel jsem carský cenzus z roku 1897. To by měly babičce být dva roky. Jsou to digitalizované kopie dokumentů, psaných ručně tím domečkovým písmem a neřazené, takže hledání je složité. Zjistil jsem také, že celá oblast je luteránská, takže mám smůlu, protože matriky jsou výmyslem papeženců...
Tak hledám dál a dál a protože výsledky jsou různorodé podle dotazu, který jsem položil, začal jsem pátrat po algoritmu hledání Google a našel jsem, že to je tajné a poměrně často se to mění...A začal jsem pochybovat, jestli Google vůbec umí babičku najít: když si dám do vyhledávače "Palát" najdu tam hokejistu, syna, sebe, Inda, Fina, oblast v Bulharsku...
Ale když zadám příjmení babičky, nenajdu nic. Dává mi tím tajný algoritmus gůglu na vědomí, že moje hledání je marné?
