Už jenom ten titulek trilogie Ladislava Stehlíka je nádherný a naprosto výstižný. Jak jinak byste té zemi chtěli říkat? A kolem Třeboně to platí snad nejvíc: je tu klid, rovina, teplo a zadumání, paměť stromů...
Krčínovo největší dílo je Rožmberk. Dneska jde zastavit u hráze a projít se po ní, ale jinak musíte na kole - kolem Rožmberka je stezka 22 km. Rybník asi 2,5x větší než josefodolská přehrada. A stromořadí na hrázi
A jdete tam a ptáci zpívají a stromy vzpomínají...
Prý jim to kdysi, při napouštění začalo praskat, ale Krčín sehnal 1600 mužů a hráz zpevnili, kámen navezli, duby vysadili...
Při povodních se Rožmberk opět naplnil - na cedulce mezi koly stavidel je ryska s hladinou 2002; je to asi metr pod korunou.
Za rybníkem je vidět třeboňský kostel a v dálce novohradské hory
a dole výpusť, skoro jak řeka...
Arcovi se tam moc líbily ovce, má na ně čich, nechtěl se hnout a mně teprve po chvíli došlo, co to tam vlastně vidí.
Ještě před Krčínem a Rožmberkem tímto územím vedl Štěpánek Netolický svou
Zlatou stoku. Patří ke krajině a hlavně k Třeboni, tiše vtéká do města
obchází zahrady
proteče pivovarem
a směřuje kolem lázní Berta dál...
Třeboňská pánev má průměrnou nadmořskou výšku 457 m.n.m. (Zlatá stoka klesá od 440 m.n.m. u Pilaře k vtoku zpátky do Lužnice 409 m.n.m.). Takže když slibovali nádherný výhled z
Dunajovické hory , kousek od Třeboně, s vrcholem ve výšce 505 m.n.m, připadalo mi to jako žert. Ale není, ten výhled na severní část pánve tam je a je to další krásné, tiché místo, s křížovou cestou
kolem lomu, který je dneska už zatopený (ono kde v té rašelině okolo brát kámen, že...)
a s kaplí i se sedátky
Hezky se tam sedí a poslouchá zamyšlené lesní ticho...
P.S. Země zamyšlená - objevil jsem na webu zajímavý
projekt, zatím neúplný ale třeba někdy...
