byla malá horská sklářská osada, než tam 1911-1915, už po Intzeho smrti, postavili přehradu. Na Černé Desné. Vedle na Bílé Desné postavili ve stejné době taky přehradu. Ta se jim 1916 protrhla, takže se jí říká Protržená. Měla jen 250 000 m3, Darrě (dneska Souš) má po opravě 1921-1927 (poučeni z krizového vývoje...) asi 7,5 mil. m3. Ještě si pamatuju školní výlet na tuhle přehradu na konci devítiletky, ale pak z toho udělali pitnou vodu a od těch časů se tam nesmí stanovat a nesmělo se tam ani zastavovat autem. Kdysi tam bohužel zastavili trabanta přímým čelným nárazem a ten se nerozpadl na trsátka, ale zašprajcoval a protože měl vepředu benzínovou nádrž...
Dneska se tam jezdí na Smědavu, i když jen přes léto a ještě nějakou dobu po 1989 tam byla značka zákazu vjezdu s českým nápisem "Neplatí pro občany ČSSR".
A je tam pěkně, takže jsme vzali psa a Evžu a jeli se projít, když jsme moji paní učitelku Evžu nechali na lavičce v podzimním sluníčku.
Vzhled kanadských jezer, typická svozová cesta kolem vody.
Psovi se to moc líbilo, i když zřejmě geneticky z Shettland předpokládá, že voda se nedá pít jinde než dešťová z kaluží...
A na konci přehrady Černá Desná...No není to krása, do prčic už jednou, jak říkával pan Suchý?
A tady i v pohybu...
Prostě krása, přibližující se podzim, klid a ticho...
A den státního svátku skončil ve
Svaté Anně , kde koncertoval sbor
Iuventus Gaude, což je mimochodem vítěz jednoho mistrovství světa ve sborovém zpěvu.
A umí, což je vidět
tady a taky tady...
