Dneska mám MP3 přehravač s Bluetooth, nicméně v kastlíku stále nostalgicky vozím tahle stará CD a občas je nasadím...
Včera před polednem přijelo auto na plácek před hospodou, co je tady ve u nás slepé uličce, protože dál už je jen voda přehrady.
A začali tahat lavičky... a stany...a když vytáhli na stojanech reproduktory, bylo jasné, že začne mejdan...
Odpoledne jsem pracoval, takže když vypukl elektrický hluk a stěny paneláku to přetransformovaly na dunivé "tuc-tuc-tuc", tak jsem nasadil sluchátka s Janem Dismasem Zelenkou a jeho Sinfonia Concertante a bylo to v pohodě.
V podvečer vypukl déšť, ale večer když jsem šel na procházku se psem, bylo slyšet, že oslava pokračuje, i když je tam asi jiná kapela, protože zazníval ženský zpěv v angličtině. Nějaké blues...A znělo to, docela jo...
Zabočil jsem na opačnou stranu, aby pes neobtěžoval štamgasty (je, potvora pěkná, sociálnější než Facebook a má je rád...) a jak tak jdu a přemýšlím a pracuju v hlavě, slyším, jak se zdálky přes mikrofon někdo v té kapele dohaduje s publikem a do toho takhle pár tónů, jako když si kytarista na pódiu z nudy hraje a mně hlavou zcela mechanicky blesklo ..."zpoždění..." a v tom kapela vyjela celá, naplno a já slyším "zpoždění, deset minut nebo deset let...".
A kruh se uzavřel. Kapela "Pohromadě na přehradě", Bluesové odpoledne, jiný repertoár, jiné složení...ale vzpomínky stejné.
Já jsem neodolal, sáhnul do kastlíku v autě, přibalil tužku a šel. Takže teď mám k originálnímu CD
