Humr za tři koruny

    Doba mého dětsví byla - z dnešního pohledu - doba zázraků.  U řezníka Hajského bylo možné dostat kilo velrybího masa na guláš za pět korun, do JZD přivezli valníky nádherných melounů ke skrmení kravám (a nám, parchantům mrňavým, jak nám krmiči říkali...) a u Skalických v obchodě bylo možné koupit konzervu čistého krabího masa, čtvrt kila za 3 Kčs. Asi tichomořští, jedl jsem je pak znovu na Aljašce a to byla jiná pálka, ovšem taky jiná doba. Ale sovětští krabi byli nejlevnější krabi na světě a maminka někde vytáhla burožoazní recept na krabí koktail a tím jsme se živili i vícekrát týdně. Až jsem si připadal jako středověká čeleď, která si v cechovních právech v Praze vymiňovala, že losos nebude více jak dvakrát týdně.
    Sovětský svaz skončil, Chatka humr už se taky nevyskytuje, tak dělám rychlou pomazánku a la humr, ovšem podle receptu taky nějak z těch dob. Dobré a za pár minut.
    Vyndám zmrazené filé v plátkách Nowaco, dneska už docela bez vody, asi 10 dkg na osobu, stále zmrazené ho oboustranně posolím, opepřím a po jedné straně potřu plnotučnou hořčicí a tou stranou dám na rozpálenou pánev s trochou oleje a stáhnu teplo. Asi za dvě minuty otočím a pak zase otočím a pak zase, filé se rozmrazuje a opéká, až asi po 6-8 minutách se začne rozpadat a je ho potřeba roztrhat na drobno, které by nemělo být moc suché ale udělané.

   
     A pak stačí do toho dát kostku Lučiny (mám raději Gervais) a trochu rajského protlaku nebo kečupu a promíchat a nechat chvilku odležet (v podstatě do vystydnutí).
    Dobré, rychlé. Probatum est.